Obsah stránky je překladem vybraných částí kapitoly, která je uvedena v následujícícm originálním zdroji, publikaci: Ekologie lesa. Doporučená citace: Rotter, P., & Purchart, L. (2023). Ekologie lesa. Mendelova univerzita v Brně. https://doi.org/10.11118/978-80-7509-927-3.
Biologické dědictví, které zůstává v ekosystému po odeznění disturbance, je velmi důležité pro následnou obnovu ekosystému po disturbanci. K fungování je nezbytná síť velkých rezervací, jakož i vytvoření tzv. mikrorezervací v porostech, které zvyšují rezilienci lesních ekosystémů a podporují zmíněné velké rezervace. Sítí mikrorezervací se rozvíjí různorodost struktury lesů a dostupnost mikrohabitatů. Zmíněnou mikrorezervaci můžeme vnímat na úrovni jednotlivého habitatového stromu, skupiny stromů, ale i celého porostu.
Systém TRIAD je založen na promyšleném rozdělení krajiny do tří typů managementu: a) intenzivní (produkční) hospodaření, b) ekologické (integrativní, přírodě blízké) hospodaření a c) neobhospodařované (bezzásahové) lesy pro rozvoj plně přírodního prostředí.
Obrázek: Segregace a integrace krajiny – kontinuum (upraveno podle Larsen, 2009).
Pojem „triad – triáda“ v lesnictví označuje režim hospodaření v krajině složený ze tří částí: (1) intenzivní obhospodařování plantáží, (2) ekologické lesní rezervace a (3) matice lesů obhospodařovaných pro víceúčelové využití podle principů ekologického lesnictví. Obrázek ukazuje pouze principy komplementarity mezi segregativním a integrativním řízením. Znázorněné profilové diagramy lesních typů se vztahují ke středoevropským podmínkám, pro jiné biomy by bylo potřeba jiné znázornění. (převzato z publikace Closer-to-Nature Forest Management.
Citovaná literatura
- Larsen, J.B., 2009: Forestry between land use intensification and sustainable development: Improving landscape functions with forests and trees. Danish Journal of Geography 109: 191-195.