Integrativní hospodářská úprava lesů

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Integrovat nebo segregovat: vyvážení produkce komodit a zachování biologické rozmanitosti v evropských lesích

Obsah stránky je výtahem adekvátní části kapitoly, která je uvedena v následující originální publikaci: Integrative approaches as an opportunity for the conservation of forest biodiversity. Doporučená citace uvedené publikace: Kraus D., Krumm F. (eds) 2013. Integrative approaches as an opportunity
for the conservation of forest biodiversity. European Forest Institute. 284 pp.

V lesních ekosystémech je plocha chráněných lesů omezena a velká většina lesů musí poskytovat víceúčelové služby. Proto účinnost a pokrok v ochraně biologické rozmanitosti lesů výrazně závisí na vhodném a doplňkovém použití integrativních a segregačních konzervačních nástrojů.

Výběr okruhů a pojmů k diskuzi a opakování

Z doporučené knihy ke studiu vybíráme následující:

Box 3. Biodiverzita (s. 21)
Biologická rozmanitost zahrnuje rozmanitost ekosystémů, druhů, genů a jejich interakce. Druhová rozmanitost, jako nejčastěji zvažovaný aspekt, je měřena jako druhová bohatost (tj. počet druhů přítomných v konkrétním ekosystému) a druhová rovnoměrnost (tj. relativní zastoupení různých druhů v konkrétním ekosystém). Druhová rozmanitost souvisí s prostorovým měřítkem. Celková druhová diverzita v krajině (gama diverzita) závisí na diverzitě alfa (počet druhů v konkrétním lesním porostu, lesní ploše nebo typu lesa) a beta diverzitě (stupeň variace alfa diverzity napříč různými porosty, lesními oblastmi nebo typy lesů).

 

Typy lesa a jejich vztah k hospodářské intenzitě a biologické rozmanitosti (s. 21)

Obr. 4: Vztah mezi typy lesů při různých intenzitách využívání, resp. těžebních režimech a jejich biologické rozmanitosti. Tmavě zelené symboly označují lesy primárně určené k ochraně biologické rozmanitosti; světle zelené symboly označují lesy primárně určené k produkci komodit. Zdroj: Upraveno podle Schulze et al. (2007).

 

Grafické vyjádření rozdílnosti pojmu segregace a integrace v lesnictví (s. 25)

Obr. 6: Koncepční rozdíly mezi segregativním a integrativním přístupem v lesnictví. V segregačním lesnictví národní parky a lesní rezervace často uchovávají pralesy nebo přírodní lesy, které jsou zasazeny do matrice intenzivně využívaných lesů nebo plantáží s nízkou kvalitou stanoviště. V čistě integrativním systému strukturální retence a obnovná opatření (hnědá barva textu) jsou nedílnou součástí udržitelných lesních postupů. Podporují především minimum cílů ochrany stanovišť a zdrojů, ale jejich dopad je většinou omezen na měřítko lokality a porostu. V optimalizovaném integračním systému jsou tato drobná ochranná opatření kombinována se segregačními nástroji (modrá barva textu). Často podporují dynamiku ekologických procesů v měřítku lesních oblastí a krajiny, na které se zaměřují národní parky nebo přísné lesní rezervace. Segregační nástroje však lze také použít k aktivní obnově tradičních lesních biotopů pro konkrétní ochranu stanoveného účelu (např. lesní rezervace). Integrační systémy lesnictví, jako jsou ty ve střední Evropě, často postrádají zbytky pralesa  (bílá barva zcela vlevo) na gradientu příroda – kultura (viz Winter et al. 2010).

 

Distribuce integrativních a segregativních nástrojů na ochranu biodiverzity v územně plánovacím měřítku lesního hospodářství (s. 27)

Obr. 7: Distribuce integrativních (světlé symboly) a segregativních (zelené) nástrojů na ochranu biodiverzity v územně plánovacím měřítku lesního hospodářství. Hnědá čára představuje virtuální hranici mezi segregativním a integrujícím systémem. Celoplošné integrační přístupy musí být doplněny silnými segregačními nástroji pro komplexní zachování lesní biodiverzity v kulturní krajině. Centrální mezera mezi integračními a segregačními nástroji vzniklá vymezením oblasti ekologického procesu (zeleně přerušovaná linie) může do budoucna  integrovat přirozenou dynamiku a prvky stanovišť v produkční lesní krajině. Na rozdíl od lesních rezervací, oblasti ekologického procesu by mohly být prostorově a časově flexibilními nástroji ochrany (blíže viz vlastní text knihy).

Citovaná literatura

  • Schulze, E.-D., Hessenmoeller, D., Knohl, A., Luyssaert, S., Boerner, A. and Grace, J. 2007.
    Temperate and boreal old-growth forests: how do their growth dynamics and biodiversity differ
    from young stands and managed forests? In: Wirth, C., Gleixner, G. and Heimann, M. (eds.). Old-
    growth forests: function, fate and value. Springer, Berlin, Heidelberg. Pp. 343–366.
  • Winter, S., Fischer, H.S. and Fischer, A. 2010. Relative quantitative reference approach for
    naturalness assessments of forests. Forest Ecology and Management 259:1624–1632.
Přesunout se na začátek