Obsah stránky je výtahem adekvátní části kapitoly, která je uvedena v následující originální publikaci: Closer-to-Nature Forest Management. Doporučená citace uvedené publikace: Larsen, J. B., Angelstam, P., Bauhus, J., Carvalho, J. F., Diaci, J., Dobrowolska, D., Gazda, A., Gustafsson, L., Krumm, F., Knoke, T., Konczal, A., Kuuluvainen, T., Mason, B., Motta, R., Pötzelsberger, E., Rigling, A., & Schuck, A. (2022). Closer-to-Nature Forest Management. https://doi.org/10.36333/fs12.
Problematika je popsána v knize Closer-to-Nature Forest Management v kapitole 5.
Zájemce si může pro její deilnější prostudování stáhnout obsáhlejší dokument Evropské komise z roku 2023 pod názvem “Guidelines on Closer-to-Nature Forest Management”.
Přírodě bližší lesnictví (Closer to Nature Forestry) je koncept navržený EU jako Strategie lesnictví do roku 2030 (the EU Forest Strategy for 2030).
Klíčové vlastnosti rámce “přírodě bližšího lesnictví”
I. Na rozdíl od omezených stanovišť, která se nacházejí ve strukturně jednoduchých, stejnověkých a stejnorodých lesích, budou lesy obhospodařované “přírodě bližším lesnictvím” obsahovat rozmanitost dřevin a struktur, různé velikosti stromů a vývojová stádia a řadu stanovišť. Těžba dřeva bude věnovat stejnou pozornost tomu, co se v lese ponechá, jako tomu, co se odstraní.
II. Uskutečnění vize “přírodě bližšího lesnictví” zlepší biologickou rozmanitost a zvýší rezistenci a resilienci zalesněných ploch a lesů v krajině a zajistí nepřetržité poskytování široké škály ekosystémových služeb, které podporují jak venkovské ekonomiky a jejich blahobyt, tak blahobyt celé společnosti.
III. Managementové přístupy používané k implementaci “přírodě bližšího lesnictví” budou odrážet regionální, ekologické, ekonomické, sociální a kulturní rozdíly napříč kontinentem. Bude to například zahrnovat hospodaření v lesích založeném na přirozeném disturbačním režimu především v boreální zóně a lesnictví s trvalým pokryvem lesa (CCF) v mnoha regionech západní a střední Evropy. Přístupy budou rovněž zahrnovat, kde je to vhodné a udržitelné, pokračování historicky a kulturně významných metod hospodaření v lesích a využívání půdy, jako jsou systémy výmladkových porostů a lesní pastviny, které vytvořily osobitou krajinu bohatou na biokulturní rozmanitost a kulturní dědictví.
Pokyny pro zavádění “přírodě bližšího lesnictví”
1. Vypracování plánu
- Definujte zájmové území, kde má být aplikováno přírodě bližší lesní hospodářství. Může se jednat o zemi, region, oblast definovaného krajinného rázu, konkrétní lesní typ v rámci regionu nebo lesa nebo individuální lesní podnik.
- Vypracujte dlouhodobou vizi (tj. do konce století) kvantifikující budoucí strukturu a druhové složení lesa a lesních zdrojů a prostorové rozložení jednotlivých složek (plán lesa v krajině – forest landscape plan). Poté vizi otestujte v následujících fázích plánování.
- Podpořte lesní hospodáře/vlastníky, aby se jim spojili se zúčastněnými stranami, aby došlo k vysvětlení myšlení, které stojí za navrhovaným zavedením “přírodě bližšího lesnictví”, zajistěte, aby se zapojili do celého procesu. To by mohlo zahrnovat vytvoření řídící nebo jiné poradní skupiny a využití stávajících sítí v oblasti/regionu na podporu šíření přírodě bližšího obhospodařování lesů (viz příloha 1, na s. 51 v knize Closer-to-Nature Forest Management).
- Shromážděte stávající znalosti o lese jako sociálně-ekologickém systému (např. portfolia zboží, služeb a hodnot, současná a očekávaná poptávka po různých ekosystémových službách, socioekonomické přínosy, dřeviny, rozšíření věkových tříd, přítomnost jakýchkoli zvláštních biotopů, klíčové funkce, přítomnost a hustota procházejících zvířat, hodnota rekreace a vybavení, relevantní kulturní krajiny atd.).
- Identifikujte a odstraňte mezery ve znalostech (např. jaké pěstební systémy se používají, typy lokalit v lesích, přítomnost vzácné fauny/flóry atd.). V případě potřeby využijte k provádění průzkumů odborníky.
- Posuďte přirozené a antropogenní režimy narušení (např. vítr, oheň, houboví a hmyzí škůdci, tradiční management atd.), které jsou a mohly být důležité. Zvažte jejich předpokládanou frekvenci výskytu v budoucnu (tj. při změně klimatu) a potenciální dopad na strukturu a dynamiku lesa.
- Zjistěte, do jaké míry se přírodní podmínky lokality v minulosti změnily managementem (např. odvodněním) a vyhodnoťte možnosti obnovy stanovišť.
- Vyhodnoťte pravděpodobnou citlivost hlavních přítomných dřevin a lesních struktur na očekávanou změnu klimatu, včetně rozsahu, v jakém lze zranitelnost změnit pěstováním lesa.
- Identifikujte kombinace druhů stromů (např. použijte typy vývoje lesa (Forest Development Types), podle Larsen a Nielsen 2007), které budou pravděpodobně nejlépe přizpůsobeny budoucím podmínkám. Takové kombinace mohou zahrnovat nepůvodní druhy, pokud jsou přizpůsobeny místu a pečlivě sledovány.
- Vyhodnoťte schopnost vize (viz b) zachovat a/nebo zvýšit biologickou rozmanitost, zajistit zdraví lesů a zlepšit adaptaci na globální změny a poskytovat další klíčové služby lesních ekosystémů. Upravte vizi podle potřeby, abyste omezili negativní kompromisy.
- Formulujte dohodnutou vizi v dlouhodobém lesním hospodářském plánu, který stanoví rozsah opatření, která mají být přijata k uskutečnění přírodě blízkého hospodaření v lesích.
2. Implementace plánu
- S pomocí místních znalostí a existujících příkladů dobré praxe (viz příloha 1, na s. 52 v knize Closer-to-Nature Forest Management) vyberte přístup k lesnímu hospodářství, který bude nejvhodnější pro naplnění dlouhodobé vize. Identifikujte pěstební metody, které by měly podporovat biologickou a biokulturní diverzitu, zdraví/stabilitu lesů a odolnost vůči globálním změnám (např. druhová bohatost/diverzita, přirozená obnova, strukturní heterogenita na úrovni porostu a krajiny atd.) a zároveň poskytovat udržitelné dodávky dřeva.
- Identifikujte prioritní oblasti pro pěstební zásahy v krátkodobém a střednědobém horizontu. V ideálním případě by se mělo jednat o akce, které poskytují rychlý prospěch lesnímu ekosystému, lesnímu podniku a širší společnosti.
- Zvažte kritické dovednosti potřebné k realizaci plánu (např. kvalifikovaní lesní odborníci a pracovníci, správci volně žijících živočichů atd.) a zjistěte, zda jsou k dispozici; pokud ne, investujte do školení.
- Podívejte se, zda je potřeba investovat do infrastruktury (např. vylepšené přístupové cesty pro těžbu) nebo odstranit nevhodné prvky (např. odvodňovací systémy, cesty v blízkosti lesní rezervace).
- Zvažte, zda existují další omezení pro implementaci přírodě bližšího lesního hospodaření (např. tlak způsobený vysokou populací kopytníků, který má za následek selhání regenerace) a hledejte společné řešení problému.
3. Monitorovací akce
- Určete, jaké budou klíčové indikátory odezvy ekosystému na přírodě bližší lesní hospodaření (např. druhy, kvalita vody, produktivita dřeva, sekvestrace uhlíku, množství mrtvého dřeva a další speciální biotopy). Výběr ukazatelů by měl brát v úvahu místní podmínky; měly by být ovladatelné a schopné poskytovat měření úspěšnosti (nebo jinak) managementových zásahů.
- Pokud je to možné, vypracujte pro tyto ukazatele kvantitativní (měřitelné) ukazatele (např. kolik stromů stanovišť zachovat a požadované množství různých kategorií mrtvého dřeva).
- Vytvořte nákladově efektivní monitorovací systém, který bude v průběhu času poskytovat spolehlivé informace o těchto ukazatelích. Zajistěte, aby byly tyto informace řádně archivovány pro budoucí použití.
- Proveďte základní průzkumy klíčových ukazatelů s cílem poskytnout informace pro posouzení budoucí reakce lesa na zásahy managementu.
4. Hodnocení výsledků
- Využijte stávající sítě a referenčních lesů k informování o vyhodnocení výsledků hospodaření. Pokud neexistují žádné lokality nebo relevantní informace pro danou lokalitu nebo typ lesa, zvažte zavedení provozních zkoušek tohoto přístupu, které by měly mít dostatečný rozsah a délku trvání, aby poskytly informace o dopadech na klíčové ukazatele. To může vyžadovat spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami.
- Kontrolujte dosavadní pokrok tak, že v pravidelných intervalech (tj. alespoň jednou za 10 let) přezkoumáte sestavený plán zavádění přírodě bližšího lesnictví (bod 1).
5. Úprava plánu
- Použijte informace z monitorování jako vodítko a podle potřeby upravte plán zavádění přírodě bližšího lesnictví a pěstebních opatření.